pátek 20. května 2016

Recenze: Dívka, která si říkala Tuesday


Název: Dívka, která si říkala Tuesday
Originální název: Tuesday Falling
Autor: Stephen Williams
Rok vydání v ČR: 2016
Nakladatelství: Domino
Počet stran: 328

Už je to sice asi týden, co jsem tuto knihu dočetla, ale kvůli školním povinnostem - diplomka, zkoušky - jsem se k napsání recenze dostala až teď.




"Přestaň přemýšlet. Žij přítomností. Ber budoucnost jako hru, kterou jsi už viděla."

Hluboko pod ulicemi Londýna žije dívka. Dívka, která si říká Tuesday. Labyrint opuštěných tunelů se stal jejím domovem a útočištěm. Sem se uchýlila, aby se schovala před lidmi, kteří jí v minulosti krutě ublížili. Ukradli jí celý život a odtud se jim mstí. Ona jim teď ten jejich na oplátku pěkně znepříjemní - nemá totiž co ztratit. Když se objeví spojení mezi Tuesday a brutálními útoky na členy londýnského gangu, přistane tento případ na stole detektiva Losse - vyhořelého policajta, kterého pronásleduje nevyřešená vražda jeho dcery. Před třemi lety mu umřela v náručí. Přišel pozdě a už pro ni nemohl nic udělat. Nikdy si nepřestal vyčítat, že nebyl schopen dopadnout jejího vraha. Možná je právě případ Tuesday klíčem k pravdě.
"Ten kluk je něco jako Shakespeare gangu. Tisíce let lingvistické evoluce se mu podařilo zredukovat do jediné věty."

Dívka, která si říkala Tuesday mě zaujala hned na první pohled svou obálkou. Po přečtení anotace jsem byla na vážkách, zda si knihu pořídit či nikoliv. Jelikož jsem se nemohla rozhodnout, tak jsem byla ráda, když se mi ji podařilo vyhrát v soutěži s Knihcentrem. Hned po přečtení první věty jsem věděla, že je to knížka přesně pro mě. Hlavní postava Tuesday je totiž napsaná tak skvěle, že se s ní nejde neztotožnit. Malá, vyhublá "emo" dívka, jež působí křehkým dojmem, hned v úvodu knihy vyřídí několik členů londýnského gangu, kteří znásilňují dívky. A jakým způsobem? Nad tím vám rozum zůstane stát.
"Nedokázala jsem ji zachránit. Nedokázala jsem ji zachránit ani svým vlastním tělem."

Tuesday má kuráž a pohání ji touha po pomstě. Ve filmu by o ní řekli, že "má koule". Nebojí se nikoho a ničeho. Každý svůj krok si vždy dokonale naplánuje, ale neskrývá se před kamerami. Dokonce, když je vše dokonáno, tak se do nich provokativně usmívá a vysílá tím svému okolí jasný signál. Především samotnému detektivu Lossovi. Bavilo mě pomaličku polehoučku zjišťovat, co mají tito dva společného, co přesně je spojuje. Tuesday se podaří vyvolat pouliční nepokoje a policii pořádně zamotat hlavu. Koukám, že o ní mluvím jen v samých superlativech, ale Tuesday perfektní rozhodně není. Jako každý člověk má i své nedostatky. Nicméně je příběh napsaný tak, že jí nemůžete nefandit. Kniha má velice krátké kapitoly - než se vůbec dozvíte, o kom čtete a co se zrovna děje, tak je konec kapitoly a další je zas o někom jiném. To však přidává ději na spádu a kniha se čte jedním dechem. Trefné postřehy a humorné komentáře Tuesday mě velice bavily a přidávaly knize na hodnotě, alespoň v mých očích. Ale po čase jsem z tohoto opojení lehce vystřízlivěla. Když se naladíte na styl autorova psaní, tak najednou zjistíte, že vývoj příběhu dokážete lehko odhadnout. Ale to by zas tolik nevadilo, po té hromadě knih, které jsem už přečetla, mě málokterá dokáže překvapit nebo dokonce šokovat. Co se týče žánrového zařazení, rozhodně bych knihu nezařadila mezi thrillery. Je to spíše jakési "urban fantasy" bez toho fantasy a mixnuté ještě s "young adult". Rostoucí naivita ke konci příběhu mě utvrdila v tom, že je kniha určená spíše pro mladší čtenáře. Hlášky typu "sklapla past, tak už ho konečně zastřelte" opravdu nemusím. Navíc se hlavní hrdinka celkem dost podobá epické Lisbeth Salanderové - je malá, hubená, se zvláštní vizáží a velmi dobře se vyzná v počítačích. Dokonce tak dobře, že po sobě na webu nezanechává žádné stopy a je schopna vyřadit z provozu i londýnské metro. Kvůli těmto nedostatkům nemůžu dát knize plný počet bodů, ale i přesto jsem si Dívku, která si říká Tuesday velmi užila a všem ji doporučuji k přečtení.
Domča četbou povinná

2 komentáře:

  1. Děkuji za závěr recenze, nevím, jestli bych ty ,, drobné" nedostatky překousla. Opsanou Lisbeth?

    OdpovědětVymazat