Zlodějka knih

KNIHA

Název: Zlodějka knih

Autor: Markus Zusak

Počet stran: 528

FILM

Název: Zlodějka knih

Režisér: Brian Percival

Počet minut: 131

A je tu další srovnání knížky a filmu. Tentokrát jsem se podívala na zoubek Zlodějce knih.

"... and the boy whose hair remained the color of lemons forever."

Píše se rok 1939. Evropa je v pohybu. A smrt nikdy neměla více práce.

***

Liesel Memingerová je malá dívka, která žije na malém městě se svými adoptivními rodiči, špatně spí, neumí číst a hrává na ulici fotbal s dětmi ze sousedství. Mohlo by to být krásné a normální dětství, kdyby to městečko neleželo uprostřed Německa v období druhé světové války.

Liesel si najde nejlepšího kamaráda, Rudyho, hubeného výrostka od sousedů. Společně chodí do Hitlerjugend, kradou knihy a vyvádějí různé neplechy. Ale obyčejné dětství to není, vstoupí do něj bomby, neštěstí a smrt. Do života jí také vstoupí Max, mladý muž židovského původu, kterého budou tajně ukrývat ve svém sklepě. Max v Liesel probudí lásku ke slovům a za pomoci svého táty se dokonce naučí i číst.

***

Ve filmu se nám v hlavní roli malé Liesel představuje Francouzka Sophie Nélisse, která se tímto filmem prosadila na mezinárodní úrovni. Ale film se může pochlubit i známými hereckými tvářemi. V roli jejích adoptivních rodičů se zde objevují Geoffrey Rush, známý z filmu Králova řeč, a Emily Watson, hojně obsazovaná britská herečka, která se pyšní několika oceněními. Nejlepšího kamaráda Rudyho si zahrál Nico Liersch a židovského Maxe zase Ben Schnetzer.

K přečtení Zlodějky knih (angl. The Book Thief) mě přiměla moje ségra. Přišla s tím, že v kinech bude film natočený podle této knihy a ukázala mi trailer, který mě navnadil. Jak jinak, že? Tak jsem se tedy pustila do čtení, abych to stihla ještě před filmem, který jsem poprvé zhlédla na velkém plátně v kině.

První, co vás na knize zaujme, je to, že je zde vypravěčem Smrt. Nebo bych měla říct vypravěčkou? Nejvíce je to znát na začátku a na konci. V průběhu na naši vypravěčku Smrt občas na chvíli i zapomenete. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák pozorující zlodějčin životní příběh. Má dokonalý odstup a osobitou perspektivu. Má tedy veškeré předpoklady pro to být dobrým vypravěčem. Příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi a jejich osudy. V této knize zaručeně poznáte, že i Smrt má srdce. Části psané z pohledu Smrti pro mě byly vždycky překvapivé. Je neuvěřitelné, co se Zusakovi podařilo vytvořit. Donutí vás dokonce se Smrtí a s jejím posláním, kterým je odnášet duše zemřelých na onen svět, soucítit. Protože Smrt v podání Markuse Zusaka je citlivá a empatická. Právě nad jejím posláním mě donutila se zamyslet jedna konkrétní věta: "Tu noc jsem jich nasbírala čtyřicet tisíc." Rozuměj duší zemřelých. Došlo tuším k bombardování, při kterém zahynulo mnoho lidí a Smrt tu noc tedy měla hodně práce. Dokážete si představit dělat něco takového?

Já moc knihy s válečnou tematikou nečtu, ale Zlodějka knih opravdu stála za to. Druhá světová válka, její hrůzy a vliv, který měla na lidské životy, autor popsal opravdu zdárně. Zakomponoval do toho příběh o rodičovské lásce, přátelství a lidské dobroty. Nejvíce jsem si oblíbila kamaráda Rudyho, který byl stále pozitivně naladěn a měl osobitý pohled na svět. Pokud se pustíte do čtení této knihy, očekávejte však na jejím konci hluboký emocionální otřes.

Film byl také velice povedený, obsahoval vše podstatné, herecké výkony byly skvělé a Rudyho nejde nemilovat i na plátně. Proto ode mě dostává 4 hvězdy:

Kniha byla ale přeci jenom lepší, a to díky vyprávění z pohledu Smrti, které se ve filmu nedalo dost dobře ztvárnit, a proto dostává plný počet:

Domča četbou povinná

Zdroje: bux.cz (obálka), ČSFD.cz (fotky z filmu)