Recenze: Vidořád

Název: Vidořád

Originální název: The Mime Order

Autor: Samantha Shannon

Rok vydání v ČR: 2015

Nakladatelství: Host

Počet stran: 519

Tak jsem konečně dočetla Vidořád. Sice už je to pár dní, ale to nevadí. Musím to napsat, dokud to mám stále čerstvě v hlavě. Relativně. :)

"Udělali z nás zloděje. Je načase ukrást, co nám patří."

Paige Mahoneyové, které přezdívají Bledý snílek, se podařilo ještě spolu s dalšími vidoucími utéct z Prvního Šeolu, kde byli půlroku vězněni. Ale ještě nemají vyhráno. Spousta přeživších uprchlíků je nezvěstných a Paige se stala nejhledanější osobou v Londýně. Kmotr, vůdce syndikátu, a celý jeho gang byl za záhadných okolností zavražděn a Paige je hlavní podezřelá, jelikož se objevila v nesprávný čas na nesprávném místě. Scion upřel na Bledého snílka své vševidoucí oko; vidopáni a vidopaní městských gangů jsou pozváni na vzácné setkání Sněmu nepřirozených. Prozatímní Kmotryně, Abatyše, musí dohlédnout na to, aby byla Kmotrova vražda náležitě prošetřena a viník potrestán. Jaxon Hall a jeho gang Sedm pečetí je připraven Paige, svou kočenu, ochránit, ale vztahy mezi jasnovidci kazí staré nevyřízené účty a za každým rohem číhají temná tajemství.

Pak se začnou ze stínů vynořovat Refájci, ale Strážce mezi nimi však není. Paige se musí vydat na záchrannou misi, jež má za cíl osvobodit Strážce a spojit s ním a s ostatními Refájci své síly. Ve spisovatelské čtvrti na Grub Street vyjde nový krvák, který vypravuje skutečný příběh o Refájcích a Emejcích. Za jeho vydáním nestojí nikdo jiný než Bledý snílek. Proto, když Refájci vyjdou na světlo světa, není společnost až tak zaskočena jejich existencí. Mezitím se mocichtivý Jaxon Hall přihlásí se svou kočenou do Šarvátky, což je klání, ve kterém se rozhodne o právoplatném nástupci Kmotra. Avšak Bledý snílek má své vlastní plány. Chce odhalit zkorumpovanost syndikátu a bojovat proti Scionu, a proto se přihlásí do Šarvátky sama za sebe a zradí tak svého vidopána. A tak se zrodila Černá můra, nová a spravedlivá kmotryně, které nejde jen o moc, ale i o blaho společnosti nevidoucích.

"Slova, má milá krajinochodkyně... slova jsou všechno."

Vidořád je druhý díl navazující na prvotinu Samanthy Shannonové nesoucí název Kostičas. Kostičas mě už hned, jak vyšel, zaujal svou krásnou a sametově hebkou obálkou a Vidořád se tohoto vzhledu také drží, takže knihy spolu krásně ladí. Jen škoda, že je na obálce vidět každý dotyk prstu, proto doporučuji knihu před začátkem četby zabalit do papíru, aby nebyla upatlaná. ;)

Vidořád jsem četla asi tři čtvrtě roku po Kostičasu. Ze začátku jsem byla zmatená a vůbec jsem nevěděla, o co jde. Zase jsem po hlavě spadla do světa Scionu, syndikátu, vidoucích, augurů a všemožných dalších složitých označení. Ale to nevadí. Ještěže je na konci knihy slovníček výrazů, takže je člověk za chvíli zase v obraze. Klobouk dolů před Samanthou Shannon, která vymyslela opravdu propracovaný svět, nebo bych měla spíše říct společnost? Kniha měla trochu rozvleklý úvod, ale bohatě to vynahradila následným dějem, který byl napínavý a zajímavý. Všichni máme rádi dobrý puč. ;) Když už tedy zjistíte, jaký příběh nabere směr, snadno odhadnete, jak to dopadne, a jistě se nebudete mýlit. Ale dokonce i já, zběhlá "odhadovačka" příběhů, jsem byla na konci překvapena. A to takovým způsobem, který jsem vůbec, ale vůbec nečekala...

"Zkus padat a zároveň přitom tančit."

Vidořád hodnotím celkově pozitivně a ač nerada, musím přiznat, že mě zajímá, jak to s Černou můrou bude dál. Ale do konce je ještě daleko, když to má mít celkem sedm dílů. Není to kniha, nad kterou byste museli hluboce hloubat nebo že si nad každou stránkou budete říkat "wow, to je tedy něco", to ne. Ale je to překvapivě milé fantasy, které si vás jistě získá. Ať už svou nápaditostí nebo sympatickými postavami.

P.S.: Moje ségra by nesouhlasila ani s jedním slovem, co jsem zde napsala. Co na to říct, série Kostičas někomu sedne a někomu holt ne. Čtení tedy jen na vlastní riziko. :D

Domča četbou povinná